Externí bezpečnostní technik a nelegální zaměstnávání.

28.01.2014, 09:56, Petr Hlavsa

V poslední době jsme zaznamenali několik dotazů, jestli v případě zajištění bezpečnosti práce externistou na živnostenský list nejde o nelegální zaměstnávání (tzv. švarcsystém). V následujícím článku je uvedeno naše ošetření této problematiky. Postup jsme konzultovali i s příslušným útvarem inspektorátu práce. Nebylo zjištěno žádné pochybení.


K napsání následujícího článku mě vedla úvaha jednoho z našich zákazníků: Je výhodnější mít vlastního bezpečáka, nebo bude výhodnější najmout na zajištění této služby externí firmu? Několik faktorů pro správné rozhodnutí je popsáno na našich webových stránkách v záložce „CENÍK“. Z uvedených údajů vychází lépe zajištění služby externí firmou. Nyní se pokusím tuto myšlenku rozvést podrobněji. Zajištění služby externí firmou se někdy nazývá „outsourcing“. Publikace „Outsourcing ve firmě“ (vydáno v roce 2007 v nakladatelství Computer Press Brno) popisuje tento termín jako dlouhodobý smluvní vztah s „někým“ vně vlastní organizace na poskytování služeb v jedné nebo více oblastech její činnosti.


Zajištění služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví uvedeným způsobem má několik výhod. Ekonomický rozdíl mezi vlastním bezpečnostním technikem a externí firmou je popsán na výše uvedené webové stránce. Nyní vyvrátím obavy z nelegálního zaměstnávání. Setkali jsme se totiž s obavou zákazníka, jestli se v případě externího zajištění služeb v oblasti BOZP nejedná o nelegální zaměstnávání. Nelegální zaměstnání definuje zákon o zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb.) jako výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah. Závislá práce je popsána v zákoníku práce (zákon č.262/2006 Sb.) jako práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně. Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě. Nyní si vyjasníme některé pojmy.


Nadřízenost a podřízenost. Externí bezpečák je odborným poradcem vedení firmy. Vždy nezávisle na organizační struktuře klienta! Oproti tomu bezpečák-zaměstnanec má vždy pevně určené místo v organizační struktuře firmy. Má určené nadřízené, případně i podřízené.


Práce jménem zaměstnavatele. Externista vždy vystupuje vlastním jménem. Je-li nutné vystupovat jménem klienta, mělo by se tak dít například na základě plné moci k zastupování.


Náklady, odpovědnost a pokyny zaměstnavatele. Externista vždy používá vlastní výrobní prostředky (počítač, vozidlo, osobní ochranné pomůcky apod.) Externista přináší do firmy klienta své know-how. Dostává sice zadání práce od klienta, ale děje se tak formou objednávky služby, kterou poskytuje na základě své odbornosti. Veškerou činnost provádí potom na svoji vlastní odpovědnost. V případě odpovědnosti za způsobenou škodu se nepostupuje podle zákoníku práce, ale podle obchodního zákoníku. Škoda nevznikla mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, ale mezi dvěma samostatnými podnikatelskými subjekty.


Práce pro jednoho zaměstnavatele. Jedním ze znaků nelegálního zaměstnání je práce pro jednoho zaměstnavatele, případně výslovný zákaz práce pro jiného zaměstnavatele. Naše firma poskytuje služby přibližně třem desítkám firem. A to na základě dlouhodobých smluv o zajištění služeb, ale i jednorázových objednávek.


Pracovní doba. Pro kontrolní orgán se vždy jedná o spolehlivý znak nelegálního zaměstnávání. Vždy poskytujeme služby bez sjednání provozní nebo pracovní doby. Nejzávažnější problémy, jako jsou úrazy nebo nehody, přicházejí vždy v nejméně vhodný čas. Argumentace s pracovní nebo provozní dobou znamená nebezpečí prodlení a následnou škodu. S trochou ironie říkáme, že čert a bezpečák nikdy nespí.


Z uvedeného vyplývá, že zajištěním služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci externím způsobem nemusí nutně znamenat nelegální zaměstnávání.
 

 
« Zpět